Přestože měření krevního tlaku patří mezi základní vyšetření v klinické praxi, jeho provedení s sebou přináší některá úskalí. Nepřesnost může být způsobena řadou okolností, například nesprávnou technikou měření či chybou přístroje.
Za arteriální hypertenzi považujeme zvýšení hodnot krevního tlaku na ≥ 140/90 mmHg, zjištěné při 2 různých návštěvách ordinace.
Frekvence kontrol krevního tlaku v primární a sekundární prevenci
V primární prevenci je u normotoniků doporučeno měření krevního tlaku 1× za 1−2 roky. U hypertoniků s dobře nastavenou medikací a dlouhodobě korigovaným krevním tlakem se doporučuje kontrola alespoň 4× za rok. Jiná je situace u hypertoniků, kde se nastavuje medikace; tam je frekvence měření dána výškou krevního tlaku. Obvykle se doporučuje kontrola za 2–4 týdny po nasazení terapie. Spolu s měřením krevního tlaku by měly být zhodnoceny i eventuální nežádoucí účinky léčby.
Měření krevního tlaku vestoje je důležité u starších nemocných a u diabetiků s hypertenzí, protože je u nich větší nebezpečí ortostatické hypotenze. Provádíme jej většinou po 1 minutě vzpřímené polohy.
24hodinové monitorování krevního tlaku
Ambulantní monitorování krevního tlaku po dobu 24 hodin nás nejlépe informuje o tlakové zátěži oběhového systému, ale není je možné provádět plošně u všech hypertoniků. Navíc prakticky všechna data o léčbě vycházející z farmakologických studií jsou založena na měření krevního tlaku v ordinaci. Proto se doporučuje provádět toto měření jen ve speciálních situacích, jako je zvýšená variabilita krevního tlaku, diskrepance mezi krevním tlakem doma a ve zdravotnickém zařízení, rezistence hypertenze vůči léčbě, podezření na chybění nočního poklesu krevního tlaku, podezření na epizody hypotenze, zvýšení krevníh tlaku v těhotenství a podezření na eklampsii. Nejdůležitějším parametrem pro hodnocení je 24hodinový průměr krevního tlaku, který má nejlepší reprodukovatelnost. Prognosticky významným ukazatelem je také průměrný krevní tlak v noční periodě.
Domácí měření krevního tlaku
Vedle měření krevního tlaku v ambulanci je pro zlepšení adherence možno provádět jej i v domácích podmínkách. Pacientovi doporučujeme, aby tak činil vsedě, v klidu, alespoň 2× po sobě, a to ráno a večer po dobu 7 dní, a tyto výsledky potom přinesl s sebou na kontrolu k lékaři. Domácí měření krevního tlaku je ovšem pouze komplementární k měření ambulantnímu a samo o sobě nemůže být důvodem k zahájení antihypertenzní terapie. Jestliže má naopak dotyčný normální hodnoty krevního tlaku při domácím měření a vysoké hodnoty v ordinaci, jedná se o tzv. hypertenzi bílého pláště.
Měření tepové frekvence
Frekvence kontrol tepové frekvence obecně není určována její hodnotou, ale typem onemocnění, přičemž tepová frekvence je pouze pomocným parametrem. Zvýšená tepová frekvence při sinusovém rytmu sice přináší vyšší riziko kardiovaskulární příhody, ale jako rizikový faktor je podstatně slabší než hypertenze a další konvenční rizikové faktory. Zde se doporučuje fyzický trénink, který vede mj. i k poklesu tepové frekvence.
(ada)
Zdroje:
- Filipovský J., Widimský J. jr., Špinar J. Souhrn doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi / Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu hypertenze z roku 2013. Připraven Českou společností pro hypertenzi / Českou kardiologickou společností. Cor et Vasa 2014; 56: e494–e518.
- Kallioinen N., Hill A., Horswill M, Ward H. E., Watson M. O. Sources of inaccuracy in the measurement of adult patients’ resting blood pressure in clinical settings: a systematic review. J Hypertens 2017 Mar; 35 (3): 421–441.
- Rosolová H. Preventivní kardiologie v kostce. Axonite, Praha, 2013.
