Palpitace jsou pocitem silného, nepravidelného nebo rychlého bušení srdce, který může a nemusí být nepříjemný. Méně než 10 % pacientů, kteří si stěžují na palpitace, má ale skutečně arytmii. Které z nich by měl praktický lékař podrobněji vyšetřit a případně odeslat ke specialistovi?
Při vyšetřování pacienta s palpitacemi je namístě:
- důkladné odebrání anamnézy
- vyšetření krevního tlaku
- laboratorní vyšetření: krevní obraz, elektrolyty a funkce štítné žlázy
- 12svodové EKG
Mezi další volitelné vyšetřovací metody patří:
- 24hodinové holterovské monitorování
- echokardiografie
- zátěžový test (ergometrie)
- smyčkový snímač
- elektrofyziologické vyšetření
Začněte u obtíží
V anamnéze pátráme po obtížích či známkách, které ukazují na vyšší riziko přítomnosti arytmie. Pacienti popisují palpitace jako „přeskakování srdce“ (které může být projevem síňových či komorových extrasystol), vynechané údery srdce, třepotání v hrudi (může být projevem síňové či komorové tachykardie) nebo bušení propagující se do krku (může být projevem atrioventrikulární nodální reentry tachykardie). Rychlé nepravidelné bušení srdce může svědčit pro fibrilaci síní, flutter síní, síňovou tachykardii nebo mnohočetné síňové či komorové extrasystoly. Rychlé pravidelní bušení srdce může být projevem supraventrikulární či ventrikulární tachykardie.
Kdy jsou palpitace pravděpodobně projevem arytmie?
- palpitace provázené synkopou
- palpitace během fyzické zátěže
- palpitace narušující spánek
- pravidelně se objevující palpitace
Spouštěče a závažnost
Je třeba se zeptat také na spouštěč palpitací, kterým může být kofein, alkohol, hormonální změny (těhotenství, menopauza) nebo fyzická zátěž. Vznikají-li palpitace při zátěži, může se jednat o idiopatickou komorovou tachykardii z výtokového traktu pravé komory nebo o fibrilaci síní. Pokud vznikají při silných emocích, může se jednat o syndrom dlouhého intervalu QT. Panika provázející palpitace může být důsledkem, ale i příčinou palpitací z důvodu vyplavení katecholaminů.
Projevy a příznaky, které svědčí pro možnou závažnost stavu, zahrnují dušnost, bolest na hrudi a závratě nebo synkopu.
Vyšší riziko arytmií mají tito pacienti s palpitacemi:
- pacienti se známým strukturálním onemocněním srdce (prodělaný infarkt myokardu, kardiomyopatie)
- pacienti se synkopou v osobní anamnéze
- pacienti s rodinnou anamnézou náhlé srdeční smrti
- muži
- osoby vysokého věku
EKG vyšetření
Při natáčení EKG včetně tzv. dlouhého záznamu můžeme zachytit samotnou arytmii. Pokud EKG bezpečně nevyloučí komorovou tachykardii či paroxysmální supraventrikulární tachykardii, pacienta urgentně odešlete ke kardiologovi nebo na urgentní příjem nemocnice. Nezapomeňte přiložit i záznam EKG. Za přítomnosti normálního sinusového rytmu pak mohou na zvýšené riziko arytmií upozornit následující nálezy:
- známky prodělaného infarktu myokardu (patologický kmit Q, inverze vlny T)
- známky hypertrofie levé komory (kmit R ve V6 > 25 mm, kmit R ve V6 + kmit S ve V1 > 35 mm, inverze vlny T ve V1, VL, V5–6, sklon osy srdeční doleva)
- známky hypertrofie pravé komory (vysoký kmit R ve V1, inverze vlny T ve V1–V3/V4, hluboký kmit S ve V6, sklon osy srdeční doprava)
- abnormality vlny P (špičatá vlna P typická pro hypertrofii pravé síně, široká nebo rozdvojená vlna P u hypertrofie levé síně)
- průkaz Wolffova-Parkinsonova-Whiteova syndromu (krátký interval PR, mírné rozšíření komplexu QRS delta vlnou, dominující kmit R ve V1, převrácená vlna T ve V1–V4)
- prodloužený interval QT (norma < 0,45 s)
Závěr
Při vyšetření pacientů s palpitacemi je velmi důležitá podrobná anamnéza. Ta může odhalit další příznaky arytmií nebo pacienty v jejich zvýšeném riziku. Získáme-li podezření na arytmii, jsou namístě laboratorní vyšetření a EKG, případně i další specializovaná vyšetření (např. 24hodinové monitorování EKG, echokardiografie či ergometrie) k jejímu vyloučení nebo ke stanovení diagnózy.
(zza)
Zdroj: Gorog D. Palpitations. Health Education England, NHS, 2015 Nov 13. Dostupné na: https://heeoe.hee.nhs.uk/sites/default/files/palpitations_prof_d_gorog_12_nov.pdf
