Systematický přehled literatury a metaanalýza některých dat ukázaly, že přítomnost diabetu 1. typu (DM1) může nepříznivě ovlivňovat fertilitu mužských pacientů a narušovat endokrinní funkce testes a spermatogenezi. Italští autoři ve své práci z roku 2021 hodnotili počet dětí, profil pohlavních hormonů a spermiogram mužů s DM1.
Patofyziologický podklad potenciálního dopadu DM1 na mužskou fertilitu
Souvislost mezi diabetem 2. typu a hypogonadismem u mužů je dobře známá. Dopad DM1 na fertilitu mužů je ovšem prozkoumán méně. Studie se zvířaty naznačují, že inzulin příznivě ovlivňuje funkci gonád a spermatogenezi. Deficit inzulinu by tedy u pacientů s DM1 mohl mít nepříznivý dopad na tyto funkce. Testikulární tkáň mužů s DM1 je navíc vystavena většímu množství konečných produktů glykace a oxidačnímu stresu. To může vést k fragmentaci mitochondriální a jaderné DNA spermií. Vedle absence příznivého vlivu inzulinu a narušení kvality semene poruchou metabolismu glukózy navíc hyperglykémie při DM1 zvyšuje výskyt urogenitálních infekcí a neurologických poruch v oblasti pánve, což může dále nepříznivě ovlivnit parametry spermiogramu a mužskou fertilitu
Systematický přehled a metaanalýza
Studie vyšla z rozsáhlého průzkumu literatury v databázi MEDLINE. Vyhledány byly studie provedené u lidí a publikované v angličtině od začátku roku 1980 do konce roku 2020. Mohlo se jednat o prospektivní i retrospektivní observační práce, které uvádějí informace o přirozené fertilitě (počet dětí počatých přirozenou cestou), profilu pohlavních hormonů a parametrech spermatu mužů s DM1, aniž by se muselo jednat o hlavní cíle dané studie.
Výsledná zjištění
Do analýzy bylo zařazeno 14 studií. Posouzení jejich kvality ukázalo nízké/střední riziko bias u 8 z nich a vysoké riziko bias u zbývajících 6.
Vliv DM1 na přirozenou fertilitu mužů
Přirozenou fertilitu hodnotily 4 studie. Počet dětí u mužů s DM1 byl průměrně nižší než u kontrol, a to zejména při delším trvání diabetu. První z prací ukázala průměrný počet dětí mužů s DM1 počatých přirozenou cestou 2,5 s rozmezím 0–4. Druhá studie uvádí významně nižší přirozenou fertilitu německých mužů s DM1 (n = 333), a to na 65 % hodnoty obecné populace.
Retrospektivní studie s 2819 jedinci obojího pohlaví s DM1 s manifestací v dětství popisuje nižší pravděpodobnost prvního dítěte v porovnání s odpovídajícími kontrolami. Podíl biologických otců byl významně nižší mezi muži, u nichž byl DM1 diagnostikován v raném věku, a naopak pozdější rozvoj DM1 byl spojen s vyšší pravděpodobností prvního dítěte (p = 0,04).
Čtvrtá ze studií porovnávala sourozence s DM1 (n = 313) a bez DM1 (n = 267). Ukázala nižší průměrný počet potomků u sourozenců s DM1 (podíl 0,91). Významně nižší fertilita byla pozorována u jedinců s manifestací DM1 v dětství, ovšem délka trvání DM1 fertilitu neovlivnila.
Profil pohlavních hormonů u mužů s DM1
Profil pohlavních hormonů u mužů s DM1 hodnotilo 6 studií. Přinesly však velmi málo dat, heterogenní výsledky a nejednalo se o přímá porovnání. Nelze z nich proto vyvodit robustnější závěr o vlivu DM1 na tyto parametry. Žádná ze studií nehodnotila prevalenci mužského hypogonadismu definovaného jako nízká hladina testosteronu plus symptomy/známky hypogonadismu. Několik studií hodnotilo erektilní dysfunkci nebo snížené libido, nicméně neuvádějí jejich prevalenci. Pouze jedna práce popisuje u pacientů s DM1 významné snížení sexuální touhy, vzrušení, schopnosti erekce, frekvence pohlavních styků, sexuálního uspokojení a délky trvání i stupně nočních erekcí.
Kvalita spermatu mužů s DM1
Dostatečné informace o parametrech spermatu u mužů s DM1 přineslo 8 studií a bylo možné provést jejich metaanalýzu. Zahrnují 380 mužů s DM1 a 434 kontrol. Průměrný věk mužů s DM1 činil v těchto studiích 32,9 roku a délka trvání diabetu 8,6 roku. Metaanalýza ukázala, že muži s DM1 mají významně méně často zachycenou normální morfologii spermií (p < 0,05 dle 6 studií) a progresivní motilitu spermií (p < 0,001 dle 2 studií). Zjištěn byl také trend k menšímu objemu spermatu (p = 0,06 dle 8 studií), ale žádný rozdíl z hlediska počtu spermií a jejich koncentrace.
Další parametry
Dat o ultrazvukovém (UZ) vyšetření skrota a fragmentaci DNA spermií je velmi málo. Žádná studie u mužů s DM1 nezahrnovala transrektální UZ vyšetření, mikrobiologické vyšetření spermatu, nehodnotila protilátky proti spermiím ani přítomnost spermií v moči (jako známku retrográdní ejakulace).
Závěr
Dobře definované parametry a úplné hodnocení fertility u mužů s DM1 zahrnuje jen málo studií. Tento systematický přehled a metaanalýza ovšem naznačují, že DM1 může narušovat reprodukční zdraví mužů na více úrovních, včetně poruch spermatu a následného snížení přirozené fertility. Potřebné jsou další studie, které by posoudily profil pohlavních hormonů a kvalitu spermatu a zahrnovaly rovněž UZ vyšetření testes, aby bylo možné lépe definovat fertilitu mužů s DM1 a potřebu monitorovat u nich funkci pohlavních žláz.
(zza)
Zdroj: Facondo P., Di Lodovico E., Delbarba A. et al. The impact of diabetes mellitus type 1 on male fertility: systematic review and meta-analysis. Andrology 2022 Mar; 10 (3): 426−440, doi: 10.1111/andr.13140.
