Betablokátory tvoří heterogenní lékovou skupinu, jejíž nezastupitelná role spočívá v léčbě nejrůznějších kardiovaskulárních onemocnění včetně hypertenze. Studie CREATIVE se zaměřila na porovnání efektivity bisoprololu a metoprololu ZOK u pacientů s lehkou až středně těžkou primární arteriální hypertenzí.
Úvod
Arteriální hypertenze představuje pro svou vysokou prevalenci celosvětově závažnou zdravotní komplikaci. Patří mezi nejzávažnější rizikové faktory ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody nebo ischemické choroby dolních končetin. Přitom účinná kontrola krevního tlaku jednoznačně přispívá ke snížení morbidity a mortality těchto onemocnění.
Důležitou roli v regulaci krevního tlaku hraje sympatický nervový systém. Betablokátory zabraňují navázání přirozených katecholaminů na β-adrenergní receptory, čímž inhibují účinek sympatiku. Efekt betablokátorů na snížení hodnot tlaku krve potvrzují mnohé studie, důležitou otázkou ovšem zůstává volba správného preparátu.
Bisoprolol je vysoce selektivní β1-blokátor s velmi nízkou afinitou k receptorům β2 hladkého svalstva bronchů a cév. Jeho biologická dostupnost dosahuje při perorálním podání téměř 90 %. Metoprolol blokuje především β1-adrenergní receptory, avšak při vyšších dávkách působí významněji i na receptory β2. Po perorálním podání je z důvodu first-pass efektu v játrech jeho biologická dostupnost kolem 50 %.
Metodika a průběh studie
Na studii participovalo 7 čínských nemocnic a celkem 186 pacientů s lehkou či středně těžkou hypertenzí. Vyloučeny byly osoby s dříve léčenou středně závažnou hypertenzí nebo sekundární hypertenzí a pacienti s kardiovaskulárním, hepatálním či renálním onemocněním. Účastnit se nesměli ani lidé pracující v nočních směnách.
Účastníci studie byli rovnoměrně randomizováni, čili polovině pacientů byl podáván bisoprolol v dávce 5 mg 1× denně a druhá polovina užívala metoprolol ZOK v dávce 47,5 mg 1× denně po dobu 12 týdnů, přičemž léčebné dávky byly dle potřeby titrovány každé 4 týdny. Ve skupině s bisoprololem bylo více mužů než ve skupině s metoprololem (61,29 vs. 39,78 %), ostatní demografické údaje, vitální funkce a laboratorní testy se již zásadně nelišily.
Primárním cílem studie bylo srovnání účinku bisoprololu a metoprololu ZOK na redukci diastolického krevního tlaku a tepovou frekvenci v posledních 4 hodinách léčebné periody. Mezi sekundární cíle studie patřilo zhodnocení ambulantního monitorování tlaku krve a srdeční frekvence, bezpečnosti a compliance s terapií.
Výsledky
Pacientům s bisoprololem většinou stačila k léčbě nižší dávka bez nutnosti titrace oproti pacientům ve skupině s metoprololem ZOK (72 vs. 58 %). Titraci k léčbě vysokými dávkami bylo nezbytné u 3 % pacientů na bisoprololu a 5 % pacientů na metoprololu ZOK.
Ačkoliv snížení srdeční frekvence v posledních 4 hodinách léčebné periody při 12týdenní léčbě bylo zaznamenáno u obou preparátů, u pacientů léčených bisoprololem došlo k významně vyšší redukci oproti nemocným léčeným metoprololem ZOK (−8,04 vs. − 4,75 tepu za minutu; rozdíl metodou nejmenších čtverců –3,79; 97,5% interval spolehlivosti [CI] –7,45 až – 0,14; p = 0,0202). V rámci průměrné redukce diastolického tlaku krve bisoprolol prokázal non-inferioritu vůči metoprololu ZOK (bisoprolol: −4,45 mmHg; p = 0,0014; metoprolol ZOK: −3,39; p = 0,0168; rozdíl metodou nejmenších čtverců –1,00; 97,5% interval spolehlivosti [CI] –4,79 až 2,78; p = 0,5495).
V případě bisoprololu byla také prokázána signifikantní redukce průměrného tlaku měřeného pomocí 24hodinového monitorování a průměrné denní a noční srdeční frekvence. Výskyt nežádoucích příhod byl u pacientů na bisoprololu podobný jako na metoprololu ZOK. Non-compliance byla pozorována u 3 pacientů na bisoprololu a 6 pacientů na metoprololu ZOK.
Závěr
V této otevřené klinické studii vedl bisoprolol k významně větší redukci srdeční frekvence v posledních 4 hodinách 12týdenního období léčby, zatímco redukce diastolického tlaku krve v témž čase byla non-inferiorní oproti metoprololu ZOK. Dobrá kontrola TK po celou dobu mezi 2 dávkami léku je velmi významná, neboť prudký nárůst TK v ranních hodinách byl jednak spojen s vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních příhod, ale zároveň s jejich vyšším výskytem i přímo časově koreluje. Pokles srdeční frekvence je navíc spojován s lepší prognózou pacientů, mimo jiné nižší mortalitou a nižším počtem opakovaných hospitalizací. Při volbě antihypertenziv bychom měli vždy brát v potaz komorbidity a přidružená rizika pacienta a usilovat o jejich minimalizaci.
(mraf)
Zdroj: Yang T., Jiang Y., Hao Y. et al. Comparison of bisoprolol to a metoprolol CR/ZOK tablet for control of heart rate and blood pressure in mild-to-moderate hypertensive patients: the CREATIVE study. Hypertens Res 2017; 40 (1): 79–86, doi: 10.1038/hr.2016.101.
