Nutriční doporučení jsou nedílnou součástí péče o diabetiky. Výživový plán by ovšem neměl být paušální záležitostí, ale mělo by se k němu přistupovat individuálně podle životního stylu, socioekonomických faktorů a motivace daného pacienta.
Úvod
Nastavení diabetické diety by mělo reflektovat typ diabetu a druh léčby. Mnoho základních principů výživy je shodných pro diabetiky, osoby s prediabetem, metabolickým syndromem či obezitou. Základním cílem takové diety je podle Americké diabetologické asociace (ADA) udržení správné tělesné hmotnosti, dosažení kontroly glykémie, stabilního krevního tlaku a stanovené hladiny lipidů a prevence komplikací diabetu.
Sacharidy ve výživě diabetiků
Hlavním cílem v léčbě diabetu je dosažení co nejfyziologičtější regulace hladiny krevního cukru, a to lačné i postprandiální. Celkové množství sacharidů ve stravě má největší vliv na glykémii, ovšem konkrétní doporučení k množství sacharidů v jídelníčku se liší. Data z klinického výzkumu naznačují, že nízkosacharidová dieta u diabetiků 2. typu může zlepšovat glykémii a snižovat potřebu antidiabetik. Nedoporučuje se však u těhotných či kojících žen, u osob s rizikem poruchy příjmu potravy a u nemocných s poruchou ledvin. U pacientů léčených inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny) je třeba opatrnost vzhledem k možnému riziku ketoacidózy.
Dle doporučení ADA by hlavním zdrojem sacharidů ve výživě měly být především potraviny s vyšším obsahem vlákniny (zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo). Pacienti s flexibilní dávkou inzulinu potřebují podrobnou edukaci o výpočtu množství sacharidů v potravě. U diabetiků s fixní denní dávkou inzulinu je důležitá pravidelnost v příjmu sacharidů z hlediska množství i načasování z důvodu minimalizace rizika hypoglykémie. Jídla a nápoje s vysokým obsahem cukrů by měly být ve stravě diabetiků omezeny, neboť jsou zdrojem tzv. prázdných kalorií a jejich konzumace přispívá ke zvyšování hmotnosti. Diabetici by se měli vyhýbat slazeným nápojům a ovocným džusům.
Sacharóza (stolní cukr), která obsahuje 4 kcal/g, nemá dle klinických studií větší vliv na glykémii než ekvivalentní množství škrobu. Lepší glykemické kontroly při stejné energetické hodnotě lze pravděpodobně dosáhnout při umírněné konzumaci (do 12 % denního energetického příjmu) přirozeně se vyskytující volné fruktózy, například ve formě ovoce. Konzumace velkého množství nápojů obsahujících fruktózu (např. ve formě kukuřičného sirupu) však ve srovnání s nápoji slazenými glukózou může mít značný negativní účinek na metabolismus a ukládání tuků a také snižuje citlivost k inzulinu.
Umělá sladidla jsou zanedbatelným zdrojem energie a dodávají stravě pocit sladkosti, aniž by zvyšovala glykémii. Jejich celkový denní příjem by však neměl přesáhnout doporučené hodnoty stanovené pro konkrétní typy sladidel.
Doporučení týkající se vlákniny
Diabetici by měli denně zkonzumovat přibližně 20–35 g vlákniny ze syrové zeleniny a obilnin, což odpovídá 14 g vlákniny na 1000 kcal přijaté stravy. Pokrmy bohaté na vlákninu, které dodají pocit sytosti, jsou méně kalorické a obvykle mají menší obsah přidaného cukru než pokrmy bez obsahu vlákniny. Diabetici by měli alespoň polovinu celkového denního příjmu obilnin přijmout v celozrnné formě. Vyhýbání se pečivu a bezlepková dieta mají opodstatnění pouze u diabetiků s celiakií. Celiakie postihuje přibližně 10 % pacientů s diabetem 1. typu, což je výrazně více než u běžné populace.
Tuky a diabetes
Doporučení týkající se tuků se zabývají spíš jejich kvalitou než kvantitou. Diabetici mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, a proto je u nich vhodný snížený příjem nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin, které by měly být nahrazeny mononenasycenými a polynenasycenými mastnými kyselinami. Tyto tuky, jež jsou mimo jiné součástí středomořské stravy, mají potenciál zlepšovat metabolismus glukózy a snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Jejich zdrojem jsou například olivový a arašídový olej, avokádo či ořechy a semena (mononenasycené mastné kyseliny) a řepkový olej, sója nebo tučné mořské ryby (polynenasycené mastné kyseliny). Pravidelná konzumace ryb místo pokrmů s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin přispívá také ke snižování hladiny triglyceridů. Důraz by ovšem měl být kladen i na způsob jejich přípravy (bez smažení a tučných smetanových omáček).
Kolik bílkovin je potřeba?
Podle Americké diabetologické asociace neexistují důkazy, že by pacienti s diabetem 2. typu bez onemocnění ledvin profitovali ze specifické úpravy množství přijatých bílkovin. Obecná doporučení uvádějí, že by dospělý člověk měl denně přijmout 1–1,5 g proteinů/kg hmotnosti a bílkoviny by měly tvořit 15–20 % celkového denního energetického příjmu. Podle některých studií ovšem mírné navýšení na 20–30 % energetického příjmu může příznivě ovlivnit celkovou kontrolu diabetu, zejména díky lepšímu pocitu sytosti po konzumaci bílkovin. Diabetici s chronickým onemocněním ledvin by naopak měli množství proteinů ve stravě snížit, a to na 0,8 g bílkovin/kg hmotnosti. Cílem tohoto opatření je snížit albuminurii a udržet správnou funkci ledvin.
Minerály a vitaminy − pozor mimo jiné na B12
Zvýšené dávky vitaminů a minerálů nemají u pacientů bez prokázaného deficitu konkrétního mikronutrientu opodstatnění, a mohou mít dokonce negativní dopady. Vitaminy C a E, kterým se věnuje pozornost coby antioxidantům, nepřispívají k lepší kontrole glykémie ani prevenci komplikací diabetu. U diabetiků léčených metforminem však podle dostupných poznatků může častěji docházet k deficitu vitaminu B12, proto je vhodné jeho hladinu laboratorně zkontrolovat a podle výsledků doporučit konkrétní kroky k jeho doplnění.
Další doporučení
Nedílnou součástí výživových doporučení u pacientů s diabetem je důraz na omezení alkoholu, případně pouze jeho mírná konzumace, dodržování pravidelné fyzické aktivity a dlouhodobé udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Pacienti by měli být edukováni rovněž o glykemickém indexu potravin a opatřeních minimalizujících riziko hypoglykémie, jako je pravidelné stravování a kontrola krevního cukru.
Závěr
Spolu s dodržováním předepsané léčby mohou dietní a režimová opatření přispět k dobré kompenzaci diabetu a fungovat jako prevence jeho dlouhodobých komplikací.
(pak)
Zdroj: Gray A., Threlkeld R. J. Nutritional recommendations for individuals with diabetes. In: Feingold K. R. et al. Endotext. MDText.com, South Dartmouth, 2019 Oct 13. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279012
