#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Superpotraviny jsou pro superhrdiny

Superpotraviny jsou pro superhrdiny

Problém celého konceptu superpotravin spočívá v tom, že prospěšné účinky jednotlivých látek jsou studovány většinou jednotlivě a v podmínkách, které jenom z dálky připomínají reálný život. Všechny prospěšné i neprospěšné látky z potravin a prostředí skládají mozaiku, z níž tělo čerpá stavební kameny. Proto je těžké určit, jestli při změně jednoho prvku spadne celý dům, nebo vznikne palác.

„Patnáct minut slávy“ pro špenát i banán

Myšlenka superpotravin přitom rozhodně není záležitosti dnešní moderní doby. Vzpomeňme na Pepka námořníka, který se po pozření jedné plechovky špenátu stal superhrdinou a vždy dokázal zachránit svou milovanou Olive. Špenát se tak stal potravinou, jež rozhodně nesměla chybět na talířích v amerických rodinách. Ještě před vznikem této slavné animované postavy zažil svou chvilku slávy také banán. Jeho praktičnosti, výživnosti a cenové dostupnosti využila společnost, která je do USA dovážela. Prospěšné účinky banánu na lidské zdraví dokonce podpořila tvrzení v odborných časopisech a lidé jeho konzumací léčili například i celiakii. Dovážející společnost podpory lékařské obce využila a začala tvrzení uvádět na svých reklamních letácích.

Ne všechno „super“ je opravdu super

Od té doby se toho mnoho nezměnilo. Jsou to většinou výrobci, kteří svůj produkt promují jako „super“. Jsou to vědci, kteří se snaží najít jakékoliv pojítko mezi zdravím a danou potravinou a ověřit tak její účinek. Tvrzení podporující reklamu nikam nevymizela. V Evropské unii jsou regulována Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, jež se týká i reklamy. Než se nějaké výživové či zdravotnické tvrzení schválí, je to dlouhá a pomalá cesta, která ne vždy končí úspěchem. V roce 2018 bylo v databázi EU na 2327 tvrzení, z nich ovšem pouze 261 schválených, přičemž k jedné potravině či živině se může vztahovat více tvrzení. V tomto kontextu bychom ale nejspíš o každé z potravin neřekli, že je „super“.

Sázka na jistotu

Dlouhodobé studie ovšem ukazují, že přeci jen existují potraviny nebo způsoby stravování, které jsou pro nás prospěšné. Jedná se o ovoce a zeleninu, jež obsahují řadu vitaminů a minerálních látek. Této skupiny se také týká nejvíce schválených zdravotních tvrzení. Správné tuky – poly- a mononenasycené mastné kyseliny – jsou v ořeších, semínkách nebo v tučných rybách, kde se lze setkat s tvrzeními zejména ohledně cholesterolu. Celozrnné výrobky stojí za tvrzeními o prospěšnosti vlákniny na činnost střev, omezení nárůstu glukózy v krvi po jejich konzumaci nebo pozitivním vlivu na hladinu cholesterolu. Tvrzení jsou pojata zeširoka a neurčují, které konkrétní potraviny či výrobky to jsou. Je lepší jablko, nebo spirulina? Sázkou na jistotu je jíst pestře a nezaměřovat se pouze na jeden – zrovna populární – druh.

Smoothie chutná lépe než paragrafy

Z pohledu dnešní komunikace je problémem hlavně atraktivita těchto tvrzení. Spotřebitel hledá novinky spíše na Instagramu než v Evropských nařízeních. Je jednodušší se vyznat v receptu na pestrobarevné smoothie než v právnických větách. Za jedno bychom však mohli být rychlému komunikačnímu světu vděční. „Objevy“ nových superpotravin jsou tak časté, že snad za 50 let už nikdo nebude věřit například mýtickým účinkům kokosového oleje.

(eha)

Zdroje:

  1. Superfoods or superhype? Harvard School of Public Health, 2019. Dostupné na: www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/superfoods
  2. Berezow A. Superfoods aren't real. So why do Americans believe in them? American Council on Science and Health, 2019 Jan 3. Dostupné na: www.acsh.org/news/2019/01/03/superfoods-arent-real-so-why-do-americans-believe-them-13704
  3. Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Výživová a zdravotní tvrzení. SZPI, Brno, 30. 7. 2015. Dostupné na: www.szpi.gov.cz/clanek/vyzivova-a-zdravotni-tvrzeni.aspx
  4. Micha R., Khatibzadeh S., Shi P. et al. Global, regional and national consumption of major food groups in 1990 and 2010: a systematicanalysis including 266 country-specific nutrition surveys worldwide. BMJ Open 2015; 5 (9): e008705, doi: 10.1136/bmjopen-2015-008705.

Doporučené odborné články

Vhodná dávka levothyroxinu u obézních pacientů s hypothyreózou
29. října 2024
Endokrinologie

Vhodná dávka levothyroxinu u obézních pacientů s hypothyreózou

Hypotyreóza
Nepřesně stanovená dávka levothyroxinu v léčbě hypothyreózy může být spojena s nepříznivými účinky. Zvláště...
Detail článku arrow
Vliv komorbidit a chorobu modifikujících léků na mortalitu polymorbidních pacientů se srdečním selháním
22. října 2024
Kardiologie

Vliv komorbidit a chorobu modifikujících léků na mortalitu polymorbidních pacientů se srdečním selháním

U řady pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF) jsou přítomná přidružen...
Detail článku arrow
Teenagerka s bolestmi na hrudi při zátěži z důvodu vrozeného myokardiálního můstku – kazuistika
13. září 2024
Kardiologie

Teenagerka s bolestmi na hrudi při zátěži z důvodu vrozeného myokardiálního můstku – kazuistika

Italští autoři ve své kazuistice popsali případ 17leté dívky s netolerovatelnými bolestmi na hrudi při zátě...
Detail článku arrow