Vitamin D patří mezi celebrity na poli živin a v našem těle i v médiích je na roztrhání. S narůstajícími znalostmi o jeho funkcích, které dalece přesahují kostní metabolismus, se do popředí zájmu nejen odborné veřejnosti dostal i jeho možný deficit.
Nízká hladina vitaminu D je riziková zejména u dětí, u nichž v důsledku špatného vývoje kostí hrozí křivice. Závažný nedostatek může u dospělých a starších lidí přispět k sekundární hyperparatyreóze, úbytku kostní a svalové hmoty, ale bývá také spojován se vznikem kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a diabetu 2. typu.
Méně není více
V roce 2018 Státní zdravotní ústav (SZÚ) provedl měření hladiny vitaminu D u české populace. Pro její zjišťování se používá metabolit vitaminu D − 25-hydroxyvitamin D (25(OH)D) − v krevním séru, který odráží jak tvorbu vitaminu působením slunečního záření, tak jeho přívod potravou. Kolik je ještě dobré a kolik je málo, není jednoznačně definováno. Dolní hranice se pohybuje od 25 nmol/l v Evropě přes 30 nmol/l ve Spojených státech amerických až po 75 nmol/l, kterou doporučuje jako optimální Mezinárodní endokrinologická společnost (Endocrine society). Koncentraci 50 nmol/l považuje řada odborníků za dostatečnou.
V Česku dosahovalo optimální koncentrace 75 nmol/l vitaminu D v krevním séru pouze 32 % osob z celkového počtu hodnocených 403 dospělých. Jelikož se na jeho tvorbě významně podílí sluneční záření, není překvapením, že deficitu čelily testované osoby zejména v zimních měsících. V tomto období mělo pouze 59 % osob dostatečnou hladinu vitaminu D (> 50 nmol/l), v létě tento podíl vzrostl na 96 %.
Jedna kapka pro všechny?
Zatímco v létě se o tvorbu vitaminu D postará slunce, v zimních měsících může být jeho nedostatečný přísun problémem, a to zejména u rizikových skupin. Státní zdravotní ústav (SZÚ) opakovaně informuje o nedostatku přívodu vitaminu D z potravy u české populace ve věku od 4 do 90 let, a to i u zdravých jedinců. Je tedy třeba všem hromadně naordinovat vitaminové kapky, které nízkou hladinu doplní?
Ačkoliv se odborné společnosti shodují na významné roli vitaminu D v organismu, provedené studie hovořící o souvislosti jeho nedostatku se vznikem řady chorob prozatím většinou ukazují na vzájemné asociace, nikoliv na kauzální vztahy. Samotné suplementaci u zdravého člověka by tak mělo předcházet několik kroků, které můžete svým pacientům doporučit:
- Zaměřte se na zdravý životní styl s dostatkem venkovních aktivit a udržením zdravé hmotnosti.
- Přívod vitaminu D se pokuste zajistit nejdříve přirozenou cestou prostřednictvím konzumace tučných ryb, jako jsou losos a makrela, vajec, jemného pečiva, mléčných výrobků nebo na slunci sušených hub.
- Přirozený příjem doplňte fortifikovanými potravinami. V Česku se můžete setkat s obohacenými margaríny, tuky na pečení či vaření, výrobky na rostlinné bázi (různé alternativy mléčných výrobků), mlékem, jogurty, cereáliemi a kakaem.
- Pokud přistoupíte k suplementaci, nepřekračujte denní doporučené dávky ve snaze zlepšit si zdraví – může to být nebezpečné!
Kdy sáhnout pro pomoc
Suplementace (ve formě vitaminu D2 či D3) se primárně využívá u rizikových skupin, jako jsou kojenci, u kterých denní potřebu nepokryje pouze výživa mateřským mlékem. Napříč evropskými zeměmi, jež nějaká oficiální doporučení mají, je to jediná konzistentně se objevující skupina. Dále se za rizikové skupiny považují těhotné a kojící ženy, děti do 5 let věku, adolescenti, senioři starší 65 let a lidé, kteří jsou méně vystaveni slunečnímu záření například v důsledku dlouhé pracovní doby. Z řad nemocných se vhodnost doplňování vitaminu D týká těch s osteoporózou nebo s poruchou funkce štítné žlázy. Doporučit doplnění vitaminu D je také ke zvážení u pacientů s poruchou vstřebávání tuků a chronickým onemocněním jater nebo ledvin.
Neostřete pouze na déčko
Seznam fyziologických funkcí a možných onemocnění, na nichž se nedostatek vitaminu D může podílet, je velmi dlouhý. V případě těch civilizačních však předpokládáme, že jejich příčiny jsou multifaktoriální. Proto je důležité nesledovat pouze jednu látku, ačkoliv její popularita vzrůstá a její případný deficit by rozhodně neměl být ignorován. Ideálem je zaměřit se na komplexní přístup v prevenci onemocnění, ve kterém je vitamin D a jeho role jedním z mnoha střípků zdravé mozaiky.
(eha)
Zdroje:
1. Spiro A., Buttriss J. L. Vitamin D: an overview of vitamin D status and intake in Europe. Nutr Bull 2014; 39 (4): 322–350, doi: 10.1111/nbu.12108.
2. Holick M. F., Binkley N. C., Bischoff-Ferrari H. A. et al. Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab 2011; 96 (7): 1911–1930, doi: 10.1210/jc.2011-0385.
3. Bischofová S., Ruprich J. Víte že, potravin obohacených vitaminem D není na trhu mnoho? Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdravotní ústav, Brno, 2017.
4. SZÚ. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Státní zdravotní ústav, Praha, 2018. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/documents/chzp/souhrnna_zprava/Souhrnna_zprava_2018.pdf
5. Hyperparathyroidism. Mayo Clinic, 2019. Dostupné na: www.mayoclinic.org/diseases-conditions/hyperparathyroidism/symptoms-causes/syc-20356194
6. Taking too much vitamin D can cloud its benefits and create health risks. Harvard Health Publishing, 2019 Dec 15. Dostupné na: www.health.harvard.edu/staying-healthy/taking-too-much-vitamin-d-can-cloud-its-benefits-and-create-health-risks
