Chronické komplikace diabetu můžeme rozdělit na mikrovaskulární a makrovaskulární. Mikrovaskulární komplikace jsou pro diabetes specifičtější, makrovaskulární se vyskytují i u všeobecné populace a diabetes zde hraje spíše roli „katalyzátoru“. V následujícím textu si stručně připomeneme klasifikaci a základní charakteristiku chronických komplikací diabetu.
Mikrovaskulární komplikace
Jedná se o komplikace, jež jsou relativně specificky spojené s diabetem a často odpovídají jeho tíži a délce trvání.
Mezi mikrovaskulární komplikace diabetu patří:
- diabetické onemocnění ledvin (diabetická nefropatie)
- diabetická neuropatie
- diabetická retinopatie
- erektilní dysfunkce
Diabetická nefropatie je postižení ledvin typické narušením glomerulární membrány, pro které je charakteristické vylučování bílkovin porušenou glomerulární membránou do moči, postupný zánik glomerulů a snižování glomerulární filtrace až do renálního selhání.
Diabetická neuropatie je nezánětlivé postižení nervů v důsledku ovlivnění metabolismu neuronů a narušení doprovodných vasa nervorum. Může být postižen jak somatický nervový systém s typickými symetrickými paresteziemi distálních částí dolních končetin, tak viscerální nervový systém, jehož porucha se často projevuje snížením motility trávicího systému, trvalou tachykardií nebo ortostatickou hypotenzí.
Diabetická retinopatie znamená onemocnění cév sítnice. Je nebezpečná zejména proto, že je nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích.
Erektilní dysfunkce, která se vyskytuje u diabetiků asi 3× častěji než u nediabetiků, představuje jednak problém per se a jednak může být i časným markerem diabetu, protože až u 12 % mužů je prvním příznakem DM.
Makrovaskulární komplikace
Makrovaskulární komplikace se vyskytují i u nediabetické populace, nicméně diabetes působí jako významný rizikový faktor časného nástupu a rychlejší progrese komplikací. Prof. Soška ve svých prezentacích na kongresech uvádí, že nediabetik po srdečním infarktu má stejné kardiovaskulární riziko jako diabetik bez infarktu.
Mezi makrovaskulární komplikace patří:
- ischemická choroba srdeční
- cévní mozková příhoda
- ischemická choroba dolních končetin
Společným jmenovatelem výše uvedených komplikací je aterosklerotické postižení velkých tepen, ke kterému dochází u diabetiků přibližně s 2−4× vyšší četností ve srovnání s nediabetickou populací. Zejména diabetici 2. typu mají často přítomné i další významné rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, např. obezitu, dyslipidémii a arteriální hypertenzi. Z důvodu aditivního působení rizikových faktorů jsou diabetici ohroženi dřívějšími a rychleji progredujícími změnami cévního řečiště a tyto se tak stávají častou příčinou úmrtí diabetiků. Jen na cévní mozkové příhody umírá přibližně 15 % diabetiků.
Postižení tepen na dolních končetinách je rovněž závažným problémem. Zpočátku nevýrazným kožním změnám se většinou nepřisuzuje role alarmujícího příznaku. Pacienti (a nezřídka i lékaři) věnují pozornost až pozdějším stadiím, zejména postupně se zkracujícímu klaudikačnímu intervalu. Tyto klaudikace však mohou být u diabetiků zrádné v případě současně probíhající polyneuropatie, kdy příznaky mohou být značně oslabené, nebo mohou dokonce i chybět. V tomto terénu se pak zvyšuje riziko vzniku syndromu diabetické nohy, která může pacienty v případě rozvoje gangrény ohrozit i na životě.
Závěr
Při zjednodušeném pohledu můžeme říci, že mikrovaskulární komplikace významným způsobem snižují kvalitu života diabetiků, kdežto makrovaskulární komplikace ohrožují jejich život jako takový. Proto narůstající prevalence diabetu představuje pro zdravotnictví vyspělých zemí velkou výzvu do budoucna a je třeba nejen léčit pacienty s už diagnostikovaným diabetem či prediabetem, ale důsledně intervenovat již na úrovni primární prevence.
(zem)
Zdroj: Karen I., Svačina Š. Diabetes mellitus. Novelizace 2020. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2020. Dostupné na: www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2020/DIABETES-MELLITUS-2020.pdf
