Kvalitní spánek je bezpochyby základním kamenem lidského zdraví. Jak dlouho bychom však měli spát, abychom se ve zdraví dožili co nejvyššího věku? I tady podle odborníků platí „všeho s mírou“.
Krátký spánek = krátký život. Ale dlouhý spánek ≠ dlouhý život
Výzkumy naznačují, že jak krátké, tak dlouhé trvání spánku je spojené se zvýšeným rizikem úmrtnosti z jakékoliv příčiny, včetně kardiovaskulárních (KV) příhod. Podle názoru výzkumníků je optimální doba spánku z pohledu délky života 7, respektive 6–8 hodin denně. Ukazuje se, že z pohledu kvality života v době nedlouho před úmrtím je pro lidi starší 80 let výhodnější trochu delší doba spánku, a to 7–9 hodin.
Mechanismus vlivu krátkého spánku je pravděpodobně dán více faktory. Zvažuje se například vliv změn koncentrací leptinu, ghrelinu, kortikosteroidů či růstového hormonu, další z teorií potom bere v potaz rozvoj subklinického zánětu. Vysvětlení mechanismu vlivu dlouhého spánku není jednoznačné. Podle jedné z hypotéz je delší spánek způsoben různými komorbiditami, jež následně vedou k nárůstu možných komplikací.
Rizikový faktor (nejen) z hlediska KV příhod
Cappucio et al. provedli metaanalýzu 15 studií, které dohromady zahrnuly 474 684 osob sledovaných po dobu 6,9 až 25 let, a zkoumali v ní souvislost mezi délkou spánku a nemocemi srdce a cév. Dospěli k poznatkům, že:
- dlouhá doba spánku (> 8–9 hodin) vede ke statisticky významnému zvýšení rizika ischemické choroby srdeční (ICHS), cévní mozkové příhody (CMP) i celkové KV morbidity;
- krátká doba spánku vede ke statisticky významnému zvýšení rizika jak vzniku ICHS nebo úmrtí na ni, tak vzniku CMP nebo úmrtí na ni.
Současně bylo ve studii publikované v roce 2019 v European Heart Journal (Wang et al.) v souboru více než 116 tisíc účastníků zjištěno, že se zvýšeným rizikem závažných KV příhod a úmrtí je u lidí, jejichž noční spánek trvá > 6 hodin, spojen denní spánek. Denní spánek však riziko nezvyšuje v případě osob, které v noci spí ≤ 6 hodin.
Na spánek se kardiaků bohužel ptá minimum lékařů
Anamnézu poruch spánku cíleně zjišťuje pouze velmi málo lékařů. Podle některých zdrojů se jich na poruchy spánku u pacientů s kardiálním onemocněním zeptá pouze 13 %. Dotaz na spánek bychom přitom měli položit především pacientům, kteří mají v anamnéze následující obtíže:
- rezistentní hypertenze
- srdeční arytmie, zejména noční
- srdeční selhání
- ICHS
- metabolický syndrom
- CMP
V případě pacientů s kardiálním onemocněním je dobré se zamyslet, zda by pro ně nebylo přínosné vyšetření ve spánkové laboratoři. Nezapomínejme například, že spánková apnoe je nejčastější příčinou tzv. sekundární hypertenze.
(tich)
Zdroje:
1. Cappuccio F. P., Cooper D., D'Elia L. et al. Sleep duration predicts cardiovascular outcomes: a systematic review and meta-analysis of prospective studies. Eur Heart J 2011; 32 (12): 1484–1492, doi: 10.1093/eurheartj/ehr007.
2. Wang C., Bangdiwala S. I., Rangarajan S. et al. Association of estimated sleep duration and naps with mortality and cardiovascular events: a study of 116 632 people from 21 countries. Eur Heart J 2019; 40 (20): 1620–1629, doi: 10.1093/eurheartj/ehy695.
3. Yin J., Jin X., Shan Z. al. Relationship of sleep duration with all‐cause mortality and cardiovascular events: a systematic review and dose‐response meta‐analysis of prospective cohort studies. J Am Heart Assoc 2017; 6 (9): e005947, doi: 10.1161/JAHA.117.005947.
4. Hou C., Lin Y., Zimmer Z. et al. Association of sleep duration with risk of all-cause mortality and poor quality of dying in oldest-old people: a community-based longitudinal study. BMC Geriatr 2020 Sep 21; 20 (1): 357, doi: 10.1186/s12877-020-01759-6.
5. Sovová E., Sova M., Hobzová M., Kolek V. Spánek jako důležitá součást našeho denního rytmu. Cor et Vasa 2012; 54 (5–6): 325–326.
