Poruchy štítné žlázy patří celosvětově mezi jedny z nejčastějších onemocnění. I letos se na konci května proto koná mezinárodní osvětová kampaň s názvem Týden štítné žlázy. Zaměřuje se tentokrát na těhotné pacientky.
Zaměření a cíle Týdnu štítné žlázy
Světovým dnem štítné žlázy, který připadá na 25. května, byl zahájen již 12. ročník osvětové kampaně „Týden štítné žlázy“, letos se zaměřením na souvislost poruch štítné žlázy s těhotenstvím. Dlouhodobým cílem této kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy a zlepšit tak diagnostiku pacientů, kteří o svém onemocnění ještě nevědí. Takových pacientů totiž může být dle odhadů až 50 %. Dále je třeba vyvracet mýty a omyly, které ve společnosti ohledně tyreopatií panují.
V České republice je tento projekt zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Týden štítné žlázy ale neprobíhá pouze v ČR. Organizace Thyroid Federation International například pořádá 14., 25. a 31. 5. webináře, které budou i později k dispozici ke shlédnutí na jejich webových stránkách.
Epidemiologie poruch štítné žlázy
Poruchu štítné žlázy má na světě až 200 milionů lidí. V poměru 8:1 jsou tato onemocnění častější u žen a výskyt navíc významně stoupá s věkem.
V České republice trpí hypotyreózou dle odhadů až 500 000 osob, její nejčastější příčinou je chronická lymfocytární (autoimunitní) tyreoiditida. U subklinické hypotyreózy (normální koncentrace fT4, ale již zvýšená koncentrace TSH) může být výskyt dokonce ještě vyšší. Horní hranice TSH stoupá od 40 let každých 10 let o cca 0,3 mIU/l. U starších osob je subklinická hypotyreóza častěji ponechávána bez léčby, a to až do hodnot TSH 10 mIU/l.
Hypertyreóza je méně častá, i přesto jí ale u nás trpí až 100 000 osob. Nejčastější příčinou hypertyreózy je Gravesova-Basedowova choroba. Část nemocných přechází v důsledku léčby (operace, terapie radiojódem) do hypotyreózy. Obdobně jako v případě subklinické hypotyreózy i subklinická hypertyreóza je v populaci častější než ta manifestní. Její kardiovaskulární rizika jsou zejména ve stáří ale mnohem větší než u subklinické hypotyreózy, a proto je častěji léčena.
Všeobecný praktický lékař s 2000 registrovanými pacienty tak může mít v péči kolem 100 pacientů s hypotyreózou a 20 pacientů s hypertyreózou.
Diagnostika tyreopatií i tyreoidálních uzlů se zlepšuje
Častým nálezem jsou uzly ve štítné žláze, vyskytují se až u 30–40 % žen starších 50 let. Naprostá většina z nich (> 90 %) je benigního charakteru. Incidence karcinomu štítné žlázy je naštěstí poměrně nízká, v České republice je ročně diagnostikováno asi 600 nových případů. Přesto však představuje nejčastější maligní nádor v endokrinologii. Většina z nich jsou karcinomy diferencované, které jsou v časných stádiích dobře léčitelné. Nejčastěji se jedná o papilární karcinom, u kterého je dvacetiletého přežití dosahováno až v 85 % případů.
Díky dosažitelnosti a širokému využití laboratorních metod, ultrazvuku a aspirační biopsie tenkou jehlou (FNAB) jsou tyreopatie odhalovány často již v subklinickém stadiu, přibývají incidentalomy (tj. náhodně zachycené uzly ve štítné žláze) a klesá počet osob se strumou. Významně se také zvyšuje záchyt subklinické hypotyreózy nebo pozitivních tyreoidálních protilátek (proti tyreoidální peroxidáze a/nebo tyreoglobulinu) u gravidních žen.
Kompetence praktických lékařů v léčbě poruch štítné žlázy
Mezi nejdůležitější kompetence všeobecných praktických lékařů v managementu pacientů s tyreopatiemi patří:
- aktivně vyhledat a léčit nekomplikovanou hypotyreózu;
- odeslat rozvinutou hypertyreózu k endokrinologovi a následně rozpoznat případné závažné nežádoucí účinky tyreostatik;
- vyšetřit a dispenzarizovat nerizikové eufunkční uzly; pacienta s rizikovými uzly odeslat k endokrinologovi;
- poučit gravidní ženy o nutnosti suplementace jodem a navýšení dávky levothyroxinu; u rizikových žen provést screening TSH a tyreoidálních protilátek, pokud ho neprovedl gynekolog.
(mafi)
Zdroje:
1. Límanová Z., Jiskra J., Moravčíková D. a kol. Diagnostika a léčba tyreopatií. Novelizace 2015. Doporučené a diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP. Praha, 2016. Dostupné na: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Stitna-zlaza.pdf.
2. http://www.tydenstitnezlazy.cz/
3. https://thyroidweek.org/tfi-cms/
