Ačkoliv jsou pravidla pro měření krevního tlaku (TK) v podstatě jednoduchá, nebývají vždy zcela dodržována, a není proto na škodu si je občas připomenout. Přinášíme vám stručný souhrn zásad měření krevního tlaku dle doporučení České společnosti pro hypertenzi (ČSH) a Centra doporučených postupů pro praktické lékaře SVL ČLS JEP.
10 zásad validního měření krevního tlaku
- V místnosti je příjemná teplota.
- Pacient sedí rovně, ale uvolněně opřený o opěradlo židle. Jeho předloktí spočívá na podložce tak, aby se paže nacházela ve výši srdce. Nohy má nepřekřížené a dotýkají se podlahy.
- Před měřením by měl pacient sedět v naprostém klidu alespoň 5, lépe však 10 minut. Také by neměl před měřením cvičit ani například dobíhat do ordinace na poslední chvíli – pak je potřebná doba klidu ještě delší. Nejméně 30 minut před měřením nesmí kouřit nebo pít kávu, kolu či energetické nápoje.
- Při prvním kontaktu s pacientem provádíme měření na obou pažích. Při kontrolních vyšetřeních měříme tlak vždy na stejné paži, a to na té, kde byl vstupně naměřený vyšší krevní tlak.
- Je nutné použít přiměřeně širokou a dlouhou manžetu. Při obvodu paže do 33 cm se používá manžeta šíře 12 cm, při obvodu 33–41 cm je vhodná manžeta šíře 15 cm, pro paži s obvodem nad 41 cm pak manžeta šíře 18 cm.
- Zlatým standardem je měření tlaku auskultační metodou. V případě digitálních tonometrů by měly být používány pouze přístroje, které jsou validované podle mezinárodního protokolu (viz www.dableeducational.org). Používané tonometry musejí pravidelně procházet povinnými metrologickými kontrolami.
- Při měření auskultační metodou manžetu nafoukneme na tlak o 30 mmHg vyšší než ten, při kterém došlo k vymizení radiálního pulzu. Vhodná rychlost snižování tlaku v manžetě při měření je 2–3 mmHg/s. Diastolický tlak odečítáme u všech jedinců, včetně těhotných žen a dětí, při vymizení ozev. TK odečítáme s přesností na 2 mmHg.
- Měření opakujeme 3× a řídíme se průměrem z 2. a 3. měření. Jednotlivá měření provádíme s minimálně minutovým odstupem.
- Během měření by neměl hovořit ani vyšetřovaný, ani vyšetřující.
- U starších nemocných a diabetiků s hypertenzí je vhodné doplnit měření TK vestoje pro častější možnost ortostatické hypotenze. Měření provádíme většinou po 1 minutě vzpřímené polohy.
Frekvence kontrol krevního tlaku
Dle České společnosti pro hypertenzi jsou vhodné pravidelné klinické kontroly v následujících časových intervalech:
- stabilizovaní hypertonici – 1× za 3 měsíce
- komplikované nebo nevyrovnané stavy, na počátku léčby a při změně antihypertenziva – 1× za 4–6 týdnů
- stabilizovaní pacienti s nízkým celkovým KV rizikem – až 1× za 6 měsíců
Pokud se nedaří kombinační medikamentózní léčbou dosáhnout cílových hodnot TK, měl by praktický lékař zvážit odeslání nemocného k odborníkovi (internistovi/kardiologovi), eventuálně rovnou do centra pro léčbu hypertenze − jejich seznam lze nalézt na stránkách ČSH (www.hypertension.cz).
(viv)
Zdroje:
- Karen I., Filipovský J. Arteriální hypertenze. Novelizace 2014. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2014.
- Linhart A., Ceral J., Filipovský J. Praktický postup České společnosti pro hypertenzi: Měření krevního tlaku. 1. část: Obecné principy. Hypertenze a kardiovaskulární prevence 2016; 2: 24–27. Dostupné na: www.hypertension.cz/sqlcache/mereni-cast-1.pdf
- Ceral J., Linhart A., Filipovský J. Praktický postup České společnosti pro hypertenzi: Měření krevního tlaku. 2. část: Měření krevního tlaku v ordinaci. Hypertenze a kardiovaskulární prevence 2016; 2: 28–33. Dostupné na: www.hypertension.cz/sqlcache/mereni-cast-2.pdf
