Problematika holistického pojetí zdraví je v současné době velmi aktuálním tématem. Dodržení holistického přístupu v péči o pacienta přitom považujeme často za samozřejmé až automatické, avšak pokud se sami vcítíme do pozice pacienta, zjistíme, že tento přístup tak samozřejmý není.
Proč je holistické pojetí zdraví tak důležité?
Samotný pojem holismus pochází z řeckého slova holos (celek, celý). Jedná se o filozofický směr, který zdůrazňuje, že celek tvoří více než pouhý souhrn jeho částí. Všichni jsme potenciálními pacienty, ať už zrovna plníme jakoukoliv roli.
Právě náš praktický lékař (PL) hraje velmi podstatnou roli v primární péči. Měl by být první osobou, která nám podá pomocnou ruku, když potřebujeme odbornou zdravotnickou pomoc nebo následné vyšetření. PL by nás měl co nejlépe poznat, aby zvolil správnou medikaci a zohlednil všechny faktory ovlivňující léčbu, protože každý z nás je jedinečný a naše tělo potřebuje fungovat jako celek, ačkoliv hledání prvotní nesnáze je mnohdy nejjednodušší cestou. Uměním je najít pravou příčinu, která povede ke vzájemné spokojenosti a návratu našeho pocitu zdraví, nejen léčit pouhé symptomy. Uplatňování holistického přístupu v léčbě pacienta je současným trendem a jeho podstata dává podněty ke vzniku pacienty oblíbených center holistické medicíny a alternativních přístupů k léčbě.
Problematikou holistického pojetí zdraví se zabývá řada publikací a výzkumů. V následujícím textu bude představen jeden z nich. Konkrétně tento výzkum se zabýval vybranými aspekty, které se úzce prolínají s holistickým pojetím zdraví – subjektivním hodnocením zdravotního stavu, rizikovými faktory životního stylu, orientací v holistické problematice zdraví a spokojeností s péčí praktického lékaře.
Metodika a organizace výzkumu
Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda, obsáhlý anonymní dotazník vlastní tvorby. Dotazník se skládal ze 45 otázek, které byly následně kategorizovány do 10 tematických oblastí. Respondenti mohli odpovídat výběrem jedné či více předdefinovaných odpovědí, ale i vlastní volnou odpovědí.
Dotazník byl distribuován v tištěné i elektronické verzi a zaměřoval se na pacienty PL pro dospělé v Jihomoravském kraji. Celkově bylo vyplněno 890 (100 %) dotazníků, avšak 118 (13,3 %) z nich bylo z důvodu nesplnění kritérií (nedostatečného vyplnění) vyloučeno. Nakonec tedy bylo zpracováno 772 (86,7 %) dotazníků.
Výsledky
Na základě dotazníkového šetření u vybraných pacientů PL byly zjištěny zajímavé skutečnosti, a to zejména v oblasti subjektivního vnímání zdraví, rizikových faktorů životního stylu, orientace v holistické problematice zdraví a spokojeností s péčí PL. Tyto skutečnosti vyplynuly ze 4 relačních výzkumných problémů a stanovených hypotéz, které byly vyhodnoceny prostřednictvím chí-kvadrát testu.
Subjektivní hodnocení zdravotního stavu
První oblast se zabývala souvislostí mezi subjektivním vnímáním dobrého zdravotního stavu a využitím samoléčby. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že vybraní respondenti, kteří vnímají svůj zdravotní stav pozitivně, významně častěji preferují samoléčbu před návštěvou PL než ti, kteří svůj zdravotní stav pozitivně nevnímají.
Rizikové faktory životního stylu
Druhá oblast se zabývala souvislostí mezi stresovou zátěží a psychosomatickou příčinou nemoci. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že vybraní respondenti, kteří se často cítí být pod vlivem stresu, zaznamenávají psychosomatickou příčinu nemoci významně častěji než respondenti, kteří se pod vlivem stresu často necítí.
Orientace v holistické problematice zdraví
Třetí oblast se zabývala souvislostí mezi vzděláním a orientací v holistické problematice zdraví. Na základě statistického vyhodnocení lze konstatovat, že vybraní respondenti, kteří mají vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání a dále žáci středních zdravotnických škol se s pojmem „holistické pojetí zdraví“ setkali významně častěji než ostatní respondenti.
Spokojenost s péčí praktického lékaře
Poslední oblast se zaměřovala vztahem mezi subjektivním vnímáním zdraví vybraných respondentů a jejich spokojeností s péčí PL. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že spokojenost s péčí PL nezávisí na subjektivním pocitu zdraví, respektive subjektivní vnímání vlastního zdraví nemá vliv na spokojenost s péčí PL.
Obecně jsou ústředními faktory vedoucími ke spokojenosti s péčí lékaře komunikace, dostatek informací, ochota a vstřícnost. Neméně důležitým faktorem je i to, aby byl pacient – v souladu s holistickým přístupem – brán a léčen jako celistvá bytost, nikoliv jen z hlediska svého dílčího problému.
Závěr
Významem výzkumu bylo seznámit širší veřejnost s holistickou problematikou zdraví, jelikož praktického lékaře má každý z nás a všichni si v určitém ohledu můžeme tuto problematiku přiblížit. Dále mohou tyto závěry sloužit jako námět pro následné odborné vzdělávání nebo další výzkum. Vzhledem k obsáhlosti zkoumané problematiky by bylo vhodné se zaměřit především na stresovou zátěž v souvislosti se vznikem psychosomatického původu nemoci, stanovit preventivní opatření a navrhnout možnosti jak danou situaci zlepšit. Stejně tak lze považovat za vhodnou osvětu v holistické problematice zdraví v obecné rovině.
Plné znění práce je k dispozici zde.
Mgr. Hana Charvátová, MBA
uLékaře.cz
Literatura:
1. Doležalová H. Problematika holistického pojetí zdraví z pohledu pacientů praktického lékaře. Diplomová práce. PedF UP, Olomouc, 2017. Dostupné na: https://theses.cz/id/1ceiw0/Diplomova_prace_2017_Dolezalova.pdf
2. Čeledová L., Čevela R. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. Grada, Praha, 2010.
3. Havlínová M. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole: rozšířený a aktualizovaný modelový program. Portál, Praha, 2000.
4. Chráska M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Grada
