Gravidita klade na funkci štítné žlázy zvýšené nároky. S nutností zásobovat hormony tělo matky i plodu roste denní potřeba jodu a mění se základní parametry, které běžně používáme k diagnostice tyreopatií (TSH, vázaná frakce T4 a další). Důsledky poruch činnosti štítné žlázy před těhotenstvím, v jeho průběhu i po něm mohou být závažné.
Úvod
I mírně porušená funkce štítné žlázy v těhotenství může významně negativně ovlivnit vývoj plodu, především jeho centrálního nervového systému, což se může později projevit poruchami chování či intelektu potomků. Stejně tak může nemocná štítná žláza komplikovat průběh těhotenství a porodu nebo znesnadňovat koncepci. Z těchto důvodů by žádná abnormalita funkce štítné žlázy v těhotenství, ale ani u žen usilujících o otěhotnění neměla ujít oku praktického lékaře a případně rukám odborníka. Screening tyreopatií v těhotenství je přitom stále předmětem diskusí.
Léčba v kostce
Hypotyreóza u těhotné ženy vyžaduje pozornost ve své subklinické i manifestní podobě, její léčba je obvykle doménou endokrinologa. U pacientek se známou a léčenou hypotyreózou je nutno od začátku těhotenství až o polovinu zvýšit substituční dávku thyroxinu a pravidelně (po 4–6 týdnech) kontrolovat hladinu TSH, která v žádném případě nesmí v I. trimestru stoupnout nad 2,5 mIU/l, i hladinu volného thyroxinu (fT4). U subklinické hypotyreózy by měla být léčba zahájena ideálně prekoncepčně, nejpozději však při zjištění gravidity. U nově zjištěné (subklinické) hypotyreózy je nutné bez prodlení nasadit plnou substituční dávku thyroxinu, obvykle v rozmezí 50–100 μg/den. Praktický lékař v případě takového záchytu zahajuje substituční terapii a zaléčenou pacientku odesílá na endokrinologii k dovyšetření.
Subklinická hypertyreóza (suprese TSH) nevyžaduje léčbu. Klinicky manifestní hypertyreózu je nezbytné léčit tyreostatiky, ve speciálních případech tyreoidektomií, léčba radiojodem je kontraindikovaná. Detaily přesahují rámec tohoto textu. Pacientka s tyreotoxikózou v graviditě v každém případě patří do rukou zkušeného endokrinologa.
Potřeba jódu v těhotenství
V těhotenství a při kojení stoupá spotřeba jodu. Podílí se na tom mimo jiné přesun jodu do vyvíjející se štítné žlázy plodu, zvýšené vylučování jodu močí (související se zvýšenou glomerulární filtrací), zvýšená potřeba tvorby tyreoidálních hormonů nebo doporučovaná úprava životosprávy (zejména omezené solení). Dolní hranice optimálního příjmu jódu gravidní ženou činí 250 μg/den. Této hodnoty česká populace nedosahuje, takže je nutné u těhotných a kojících žen jod substituovat. Bylo prokázáno, že i mírné snížení saturace jodem a mírný pokles hladiny thyroxinu v oběhu matky vedou k poruchám činnosti mozku u narozeného dítěte, které přetrvávají během dalšího vývoje. Jde zejména o pokles inteligence (hodnota IQ klesá o 7–15 bodů) a změny chování (hyperaktivní dítě). Na druhou stranu však nesmí docházet k předávkování jodem, které může vyvolat aktivaci autoimunitních tyreoidálních procesů.
Screening jen při riziku
Optimální je, když diagnóza a zaléčení tyreopatií proběhnou před otěhotněním. V těhotenství následně platí, že čím dříve, tím lépe. V současné době je přitom doporučováno screeningové vyšetření funkce štítné žlázy pouze u rizikových skupin těhotných žen. Mezi rizikové faktory/skupiny patří zejména:
- tyreopatie v osobní anamnéze (hypotyreóza, hypertyreóza, poporodní tyreoiditida, struma, lobektomie);
- tyreopatie v rodinné anamnéze;
- pozitivní antityreoidální protilátky;
- příznaky onemocnění štítné žlázy nebo struma;
- ženy s diabetem 1. typu nebo jinými autoimunitními chorobami;
- stav po ozáření krku či hlavy;
- ženy s předčasným porodem nebo potratem a infertilitou v anamnéze;
- obezita s BMI > 40 kg/m2;
- užívání amiodaronu, lithia nebo interferonu, stav po aplikaci jodové kontrastní látky;
- žena žije v oblasti s jodovým deficitem;
- věk nad 30 let (doporučené postupy pro VPL 2015).
(luko)
Zdroje:
- Zamrazil V. Štítná žláza a těhotenství. Interní medicína 2010; 12 (4): 191–195.
- Komendová I., Špitálníková S., Horáček J. Intelektový výkon dětí matek s tyreopatií v těhotenství (první výsledky výzkumu). Postgraduální medicína 2014; 16 (5): 556–562.
- Límanová Z., Jiskra J., Moravčíková D., Karen I. Diagnostika a léčba tyreopatií. Novelizace 2015. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro VPL. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného praktického lékařství ČLS JEP, 2015.
- Jiskra J., Límanová Z. Doporučení pro prevenci, časný záchyt a léčbu tyreopatií v těhotenství 2018. Česká endokrinologická společnost ČLS JEP, 2018.
