Na jaký rozsah péče má český občan nárok za hranicemi po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění (tzv. kartičky zdravotní pojišťovny)? Pokrývá toto pojištění veškerou zdravotní péči v zahraničí, nebo je lepší se připojistit?
Modrý průkaz
S Evropským průkazem zdravotního pojištění (EHIC − European Health Insurance Card) lze čerpat zdravotní služby během dočasného pobytu v členských zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, v Norsku a ve Švýcarsku. Zakládá nárok na poskytování nezbytné péče a to za stejných podmínek, jako je poskytována pojištěncům těchto zemí. Pojištěnci se často mylně domnívají, že jim bude po předložení tohoto průkazu v zahraničí poskytnuta veškerá zdravotní péče tak, jak je tomu v ČR.
Zdravotní péče v nezbytném rozsahu
„Nezbytná péče“ je taková, kterou z lékařského hlediska nezbytně vyžaduje zdravotní stav zahraničního pojištěnce. V úvahu by měla být vzata i předpokládaná délka pobytu v zahraničí. Zdravotní péče má být poskytnuta v takovém rozsahu, aby pacient nemusel pobyt v zahraničí předčasně ukončit. Držitel průkazu EHIC při splnění zákonných podmínek nemusí vydat žádné finanční prostředky za tyto nezbytné zdravotní služby (ty jsou dohodnutým způsobem vyúčtovány jeho zdravotní pojišťovně). Za nezbytnou zdravotní péči nelze považovat plánovanou péči, kdy pojištěnec vycestoval cíleně za účelem, aby podstoupil léčbu v zahraničí.
Hrozí platba v hotovosti i příplatky
Úhradu nezbytné péče, kterou z lékařského hlediska vyžadoval zdravotní stav pacienta a která mu byla při zahraničním pobytu poskytnuta, provede jeho zdravotní pojišťovna. V některých zemích (např. ve Francii) je systém zdravotního zabezpečení organizován tak, že v případě ambulantního ošetření hradí pojištěnec všechny náklady nejprve ze svého a následně žádá svou zdravotní pojišťovnu o jejich proplacení (refundaci). Tato povinnost se potom týká i zahraničního občana. Stejně tak v případě, že místní pojištěnci na konkrétní zdravotní výkon nebo lék připlácejí určitou částku (jako tzv. spoluúčast pacienta), musí ji ze své kapsy zaplatit i držitel průkazu EHIC z jiného státu.
Je tedy žádoucí, aby cestující měli k dispozici dostatek finančních prostředků v hotovosti. Úhrada péče nebo léků v hotovosti může být v zahraničí vyžadována i v důsledku pochybení poskytovatele péče, který odmítne akceptovat Evropský průkaz.
Smluvní versus nesmluvní poskytovatelé
Předložení průkazu EHIC vyžadují jak zdravotnická zařízení, tak i lékárny při vyzvedávání léku na recept. EHIC je možné uplatnit pouze u lékařů a ve zdravotnických zařízeních, jež jsou napojena na národní systém sociálního, respektive zdravotního pojištění dané země. To znamená, že mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, respektive institucí, která veřejné zdravotní pojištění zajišťuje.
Za účelem získání informací o smluvních lékařích je možné se obrátit na místní pojišťovnu, informace podají i české zdravotní pojišťovny. U soukromých, nesmluvních poskytovatelů nelze EHIC uplatnit – to je časté např. u lékařů, kteří vykonávají hotelovou službu. V případě ošetření v takovém zařízení musí na místě celou úhradu provést český občan a refundaci nezbytné péče provede po jeho návratu pojišťovna, a to pouze do výše nákladů, které by byly hrazeny v ČR.
Cestování chronických pacientů
Je vhodné, aby s sebou chronicky nemocní pacienti vozili zásobu léků na celý pobyt v zahraničí. V případě, že pacient trpí závažným chronickým onemocněním a bude během pobytu potřebovat určitou péči (např. chemoterapii), je třeba předjednat ještě před odjezdem její poskytnutí se zdravotnickým zařízením v příslušné zemi. Současně je třeba záležitost předem projednat i se zdravotní pojišťovnou v ČR (viz samostatný text o plánované zdravotní péči).
Převoz na území České republiky
Převoz pacienta na doléčení není Evropským průkazem kryt a musí být pacientem uhrazen. České zdravotní pojišťovny mohou na základě rozhodnutí revizního lékaře ve výjimečných případech zaplatit převoz pouze z Německa, Slovenska, Srbska a Černé Hory. Průkaz nekryje ani převoz ostatků.
Komerční cestovní pojištění
Uzavření cestovního pojištění lze tedy občanům ČR velmi doporučit, a to i přes vlastnictví Evropského průkazu. Ten totiž v zahraničí nepokrývá všechny náklady na zdravotní péči tak, jak je tomu v ČR.
(liv)
Zdroje:
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, stanovující prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004.
